Jana Hejlová (1987)

Někdy máte v životě vše, o čem jste snili, ale vesmír vás přesto zavolá jinam. Jmenuji se Jana Hejlová, jsem učitelka a podnikatelka. Procestovala jsem na 40 zemí a v roce 2017 jsme s manželem prodali byt, opustili práci a vyrazili téměř na rok do světa jako dobrovolníci. Po návratu jsem se rozhodla přiblížit dobrovolnictví zejména mladým lidem, kteří díky němu mohou levně poznat svět a hlavně sami sebe. Cestovat jak dlouho chcete třeba i do krajin, o kterých se vám ani nesnilo a přitom pomáhat dobré věci. Přesně tak může vypadat dobrovolnictví. Mým přáním je, aby to, co dobrovolnictví dalo mně, mohlo na vlastní kůži zažít co nejvíce mladých lidí. Aby se uměli rozhodovat podle toho, co opravdu chtějí a ne podle toho, co si myslí, že by se mělo. Webové stránky

Anna Hanuš Kuchařová

Jsem architektka a slacklinerka. Absolvovala jsem obor Architektura a stavitelství na ČVUT v Praze a 4 roky jsem při studiu pracovala ve firmě Space8. Tuto báječnou firmu se zakázkami, o kterých si mladí architekti mohou nechat jen zdát, opouštím, abych se mohla plně věnovat slackline. Bylo to nejtěžší rozhodnutí mého života, opustit něco, co mám ráda, pro něco, co miluju. Architekturu, ani Space 8 nevěším na hřebík. Ale být slacklinerkou si žádá fyzickou zdatnost a chuť být venku za každého počasí. Nevím zda tyto vlastnosti budu mít i za 15 let:) A tak do toho šlapu, jak můžu. Jezdím za lajnami po celém světě, organizuji expedice, kurzy a přednášky. S Českou asociací slackline pracujeme na legalizování slackliningu a vytvoření základních pravidel. Je to spousta práce a spousta radosti. Ještě se mi z toho všeho trochu třesou kolena, ale už nacházím balanc na lajně svého života.

Kateřina Ostrá

Matka, čtyřicítka, co neumí anglicky kváknout, krom naší krásné češtiny ovládá jen mrtvou latinu a němčinu, a přitom cestuje "kade tade". Taky za kačku, tedy s minimálními náklady, ale s maximálními vjemy a zážitky! Jo, a s číší vína po okraj plnou a partou svých "FB spolucestujících", kteří jsou pro ni hybným motorem, důvodem každého dalšího kroku, motivací k úsměvu napříč všem cestovatelským i životním jobovkám a rodinou. Autorka knihy ZA KAČKU (Nakladatelství Albatros) a nyní druhé - CESTUJI za KAČKU 2, vydanou ve vlastní režii. Nejčtenější autor cestopisů na webu www.cestujlevne.com. Své cestopisy a postřehy cest publikuje na vlastním webu www.cestujizakacku.cz a své 26 000 skupině přátel na facebooku: https://www.facebook.com/CESTUJIzaKACKU

Jana Wolfová (1982)

Vystudovala magisterské studium obecných dějin a teorie umění, obor teatrologie na FFUK v Praze. Dva roky studovala také v Indonésii na Institutu umění tradiční balijský tanec a stínové divadlo. V roce 2006 založila Spolek Kintari foundation, v rámci něhož Jana prezentuje umění JV Asie v Čechách a podporuje vzdělání chudých dětí v Indonésii, kde Kintari provozuje několik škol a talentovaným studentům umožňuje další vzdělávání. S manželem Karlem procestovala nejen JV Asii, ale také řadu zemí Afriky, Evropy a Ameriky. V posledních letech se vydávají na dobrodružné cesty po světě i se svými třemi dětmi.

Radovan Hanko

Hudobník a cestovateľ, ktorý sa jedného dňa rozhodol dať výpoveď v dobre platenej práci „ajtýčkára“ a vybral sa do Kanadského Vancouveru, kde si hraním na gitaru a spievaním zarobil na obytnú dodávku, v ktorej potom počas deviatich mesiacov precestoval celé západné pobrežie Kanady a USA od Aljašky až po Mexiko. Počas tejto cesty písal piesne, ktoré po návrate na Slovensko nahral na svoj debutový hudobný album s názvom MegaVan. V súčasnosti už pracuje na druhom albume, cestuje a stále koncertuje.

Jan Macháček

Budu k vám upřímný. Před několika lety jsem se cestování bál. V jednu chvíli jsem si ale řekl: „Dost!“ a impulsivně koupil letenky do Indie. Nejlepší rozhodnutí mého života! Cesta mi otevřela oči. Uvědomil jsem si, že na cestování nic není, rozmluvil jsem se anglicky a hlavně jsem zjistil, jak moc velké štěstí mám, že žiji v ČR. Nebýt cestování, nikdy bych na to nepřišel. Proto se snažím pomáhat lidem, kteří na tom jsou podobně jako já před lety. Spoluzaložil jsem cestovatelský web Cestolet, projekt Travelakademie a přednáším. Prostě čím víc z nás vyrazí do světa, tím lépe se nám tu bude žít. Cestolet Travelakademie

Dalibor Kalčík (1969)

Narodil se v botách z toulavýho telete… Už jako malé dítě trávil s rodiči spoustu času na výpravách po tehdejším Československu a spřátelených zemích. Krátce po dovršení plnoletosti padla Železná opona, a tak začal objevovat země, které byly před rokem 1989 nedostupné. Stopem a následně autem poznával jednotlivé země našeho kontinentu – od Španělska po Ukrajinu, od Řecka po Skandinávii. Když mu začala být Evropa malá, začal postupně objevovat další zajímavá místa na ostatních kontinentech – Severní a Střední Ameriku, Jihovýchodní Asii, Afriku, Jižní Ameriku, Střední Asii… Poznávání zajímavých koutů zeměkoule se mu za posledních 35 let stalo skutečnou vášní. Miluje hory a přírodu vůbec, ale v konečném důsledku jej na cestách vždy nejvíce obohacují setkání s místními lidmi…

Michal Poulíček (Agentura Pohodáři)

Kameraman, fotograf, potápěč a člen Agentury Pohodáři, která již více než 20 let připravuje cestovatelské dokumenty pro školy. Už v 16 letech tvrdil, že se jednou podívá na druhou stranu světa. V rámci sbírání zkušeností cestoval po Evropě a ve 24 letech přišla nabídka, která se neodmítá. Přijal pozvání na svou první velkou cestu, a to rovnou na indonéskou Papuu na ostrově Nová Guinea. Strach a obavy měl už při přípravách, ale nakonec to byla cesta, která mu změnila život...

Katka Bartošová (1989)

Procestovala různé kouty České republiky, Evropy i Světa. Nejvíce ji okouzlila Latinská Amerika, a to především kulturou, obyvateli a nádhernými přírodními scenériemi. Po Chile, Argentině a Peru se na jaře vydala do Mexika. Během posledních let si rozšířila jazykové znalosti o portugalštinu a letos strávila dva měsíce v Lisabonu. Cestování a cestovnímu ruchu se věnuje nejen ve svém volném čase, ale i v pracovní rovině.

Jan Francke (1984)

Inu což, narodil jsem se mámě a tátovi. Oba rodiče jsou sportovně založeni, a tak to plivli i na mě. Od závodního plavání jsem se dostal k triatlonu a reprezentace rodné hroudy v něm. V roce 2005 jsem se na rok odstěhoval do Colorada. V roce 2007 jsem se vydal k protinožcům, kde jsem strávil tři roky, a v roce 2010 mě vítr odfoukl do Kanady, která se stala mým druhým domovem. Kromě triatlonu se věnuji extrémním, převážně zimním, ultramaratonům. Miluji windsurfing, orientační běh a pohyb všeobecně. Od dětství hraji na kytaru. K tomu jsem později přidal basu, bubny, perkuse, didgeridoo. Muzika je pro mě to, co sport, a bez ní bych být nemohl. Jsem svým způsobem bohém, kavárenský povaleč, vášnivý zahrádkář a pěstitel všemožných rostlin, legálních i nelegálních, exotických i domácích. Miluji přírodu a její fungování! Miluji život! Život vychutnávám, nespěchám! Miluji svou ženu a naše dva syny!