Lubor Kučera

Cestovatel a průvodce

Kristýna Tronečková a Matouš Hurtík

KRISTÝNA je psycholožkou a autorkou knihy Cesty za štěstím. Vystudovala Psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde dále pokračuje v doktorském programu. Na Masarykově univerzitě dokončila i své druhé studium Žurnalistiky na Fakultě sociálních studií. Tyto dva obory se jí také daří propojovat. MATOUŠ se zabývá online marketingem a podnikáním na internetu a díky tomu měl možnost procestovat velkou část světa. Mezi lokality, které ho uchvátily, by zařadil Švýcarsko, Norsko, Sýrii, Bali a Bhután. V poslední uvedené zemi strávil šest měsíců a měl mnoho příležitostí poznat, co v tomto království funguje a co naopak drhne. V hlavním městě Thimphu pomáhal místním podnikatelům s rozjezdy startupů a marketingem. Poznal povahu mladých bhútánských podnikatelů, jejich pracovní nasazení či lenost.

Vladimír Hauk (1968)

Vláďa, žijící do nedávna „normálním“ životem spořádaného otce rodiny, se jednoho dne rozhodl a přestal čekat na „někdy“. Nechal doma svým dospívajícím synům pár drobných na domácnost, sbalil baťůžek a vyrazil na cestu kolem světa. Při práci, kus po kuse. Vždy v rámci své normální dovolené. Během pěti navazujících cest překonal euroasijský kontinent, projel jihovýchodní Asií. Přes Papuu Novou Guineu, Austrálii a Havaj dorazil až do San Franciska, odkud hodlá příště pokračovat dál. O svých zážitcích píše na blogu cestajepribeh.cz. A nyní také vypráví.

Jana Wolfová (1982)

Vystudovala magisterské studium obecných dějin a teorie umění, obor teatrologie na FFUK v Praze. Dva roky studovala také v Indonésii na Institutu umění tradiční balijský tanec a stínové divadlo. V roce 2006 založila Spolek Kintari foundation, v rámci něhož Jana prezentuje umění JV Asie v Čechách a podporuje vzdělání chudých dětí v Indonésii, kde Kintari provozuje několik škol a talentovaným studentům umožňuje další vzdělávání. S manželem Karlem procestovala nejen JV Asii, ale také řadu zemí Afriky, Evropy a Ameriky. V posledních letech se vydávají na dobrodružné cesty po světě i se svými třemi dětmi.

Nikola Horáková

Vášnivá cestovatelka, horská lezkyně a aktivní vojanda. K cestování ji přivedli rodiče, se kterými od už od mala jezdívala po Evropě a severní Africe. Po dvouletém pobytu na Novém Zélandu a v Kanadě se natrvalo usadila v krásné Olomouci, odkud pravidelně vyráží prozkoumávat svět.

Tereza Daněk

Tereza miluje cestování různými způsoby, nejvíce však stopem. Nezastavilo ji v tom ani založení rodiny. S dcerou a manželem prostopovala Maroko i část Íránu. Tentokrát se s posádkou manžel, dvě děti (6 a 0,5 let) a fenka Čika vydala na půlroční jízdu obytňákem. Ráda sdílí praktické tipy a triky, podobně zážitky, které vzbudily silné emoce. Její příští cesta by mohla vést na moře či do ománské pouště, kdo ví ...

Kateřina Veselá (1998)

Ahoj! Jmenuji se Káťa, jsem studentka vysoké školy a obrovský dobrodruh s neustálou potřebou někam jezdit, objevovat nové kouty světa a získávat nové zážitky. V posledních šesti letech se snažím dokázat, že studovat ať už na střední, nebo vysoké škole a zároveň cestovat není problém. S baťůžkem na zádech a minimálním rozpočtem jsem projela napříč Indonésií, Tureckem a několika evropskými ostrovy jako například Kypr, Kanárské ostrovy, Madeiru nebo Sardinii. Každé léto od svých 18 let jsem našla způsob, jak spojit letní brigády a cestování. Sbírala jsem ovoce na farmě ve Skotsku, uklízela v kempu v Itálii, hlídala děti jako AuPair na Islandu, dělala animátorku v Chorvatsku a pracovala na bramborové farmě na Islandu. Současně s tímto dobrodružstvím jsem v letošním roce dostala bakalářský diplom z chemie a stále pokračuji ve své krasojízdě za dobrodružstvím.

Lenka Klicperová

Novinářka a fotografka. Začínala jako zpravodajka, od roku 2004 do roku 2018 šéfredaktorka časopisu Lidé a Země. Pracovala v řadě afrických zemí, od Angoly přes Namibii, Nigérii, Tanzanii, Keňu, Etiopii, Mali, Burkinu Faso, Čad, Niger či Demokratickou republiku Kongo. Několikrát navštívila jako reportérka Afghánistán. Dostala se také do Somálska sužovaného několik dekád trvající válkou.

Aleš Kuželka

Alešovi se stalo cestování celoživotním koníčkem a s baťohem procestoval půlku světa. Žádné dobrodružství mu není cizí, ať už ve vzdálených koutech planety či v ruchu civilizace. Obzvlášť ho přitahují hory, pouště a džungle. Jeho nejoblíbenější destinací jsou země Latinské Ameriky. V posledních letech se zakoukal do putování na motorkách po všech cestách a necestách.

Jan Dušek (1980)

Jan Dušek má diagnostikovanou progresivní formou roztroušené sklerózy a je odkázaný na invalidní vozík. Jeho sen byl absolvovat poutní cestu do Santiaga de Compostela spolu se svým devítiletým synem Jendou. Rozhodl se pokořit Svatojakubskou cestu hned z několika důvodů. Sám pro sebe vyrazil s prosbou o zpomalení průběhu nemoci. Všem ostatním chce hlavně ukázat, že na kolečkách život nekončí a i v těžké životní situaci je možné si splnit své sny a cíle.