Jakub Šolc (1995)

Fyzický geograf, milovník hor a vodních toků, dálkových trailů a ultralehké výbavy na treky, kterou testuje pro Pod 7 kilo. Po českých i světových stezkách nachodil za posledních devět let přes 16 000 km. Absolvoval Greater Patagonian trail (3 900 km), trojnásobný přechod Pyrenejí (3x 800+ km), přechod alpského oblouku (2 050 km), Via Dinarica Trail ze Slovinska do Severní Makedonie (1 620 km) a řadu dalších kratších treků. Zvláštností je, že pracuje a trvale žije na cestě ve svém obytném autě, kterému říká Felix. O dálkových přechodech hor a o životě na cestě přednáší.

Jana a Daniel Urbanovi (1980)

Máme výhodu jsme manželé a celkem dobře se známe a můžeme se jeden na druhého 100% spolehnout. A to je při našem způsobu cestování velmi důležité. V roce 2016 jsme začali jezdit s třetím členem našich výprav Škodou 100 Barča z října roku 1969. Už jsme navštívili 25 zemí a ujeli přes 70 000 km.

Matěj a Adriana Halouskovi

Adriana a Matěj jsou cestovatelé a vyznavači aktivního života tělem i duší. Pracovali jako průvodci na koňském dostavníku na Aljašce, jako číšníci v Yellowstonu. Žili rok na Novém Zélandu a tři měsíce v jihovýchodní Asii. Studijně strávili několik semestrů na univerzitách ve Finsku, v Jižní Koreji či na Krétě. Projeli na kolech Nizozemsko, Belgii a Švýcarsko. Adriana také dobrovolničila v deštném pralese v Malajsii. Kromě cestování se věnují dálkovým outdoorovým vícebojům a dalším sportům. Adrianu a Matěje najdete na jejich blogu: https://czechtheworld.com/

Tereza a Luboš Kopeckých

Tereza a Luboš Kopeckých jsou dobrodruzi a milovníci hor. Žijí v kanadském Vancouveru nebo v obytném autě v lesích Britské Kolumbie. V posledních letech se věnují přechodům dálkových tras. V roce 2019 přešli jako první trasu PCT a následoval přechod CDT v roce 2022. Společně v horách ušli přes deset tisíc kilometrů a momentálně se připravují na jejich zatím nejdelší trail a to 8 500 km dlouhý Eastern Continental Trail. Tereza z cest vydala deníkové záznamy v knihách V horách sNím a sNím v divočině. Jsou to tak trochu blázni, kteří se vyhýbají konvenčnímu stylu života a plní si sny o cestování a jednoduchosti bytí v souladu s přírodou.

Patrik Zouhar

Jsem člověk s otevřenou myslí se zálibou v přírodě, sportu, meditaci, józe a osobním rozvoji. Už jako malý kluk jsem měl potřebu zbavovat se věcí a hledat nová a jednoduchá řešení, která zlepší kvalitu života mně i ostatním. Minimalismus se tak logicky stal mou filozofií a ukázal mi, jak žít vyrovnaně, bez zbytečného stresu a s minimem osobních věcí. Objevil jsem nástroje a techniky usnadňující nejen každodenní činnosti, ale i mezilidské vztahy nebo práci s informacemi. Začal jsem svůj čas věnovat tomu, co mě naplňuje a v čem nacházím hlubší smysl. Dal jsem výpověď v korporátu a strávil měsíce nízkonákladovým cestováním po světě, jen s malým příručním batohem a úplně sám. Naučil jsem se opouštět komfortní zónu a zachovat si optimistický a kreativní přístup. Jako dobrovolník jsem pomáhal při záchraně deštných pralesů na Sumatře a vzdělával děti na škole v Malém Tibetu. Cestování nalehko, kurzy přežití v přírodě, ale i běžné činnosti v osobním a pracovním životě mě obohatily zkušenostmi, které bych rád předával dál a pomáhal lidem k jednoduššímu a smysluplnému životu.

Vojtěch Lhotský

Vždycky mě lákaly daleké kraje a poznávání různých zemí. Na cestách mám rád hlavně hory, přírodu, ale oblíbil jsem si i poznávání jiných kultur a cizokrajných památek. Přímo nadšení ve mně vzbuzují vodopády. Rád se přepravuji vlakem, letecky, pěšky, na kole či autem. Nevyhovuje mi plavba po moři. Ne, že by se mi nelíbily lodě, ale mořská nemoc dokáže plavbu hodně znepříjemnit.

Jan Miklín

Geograf, fotografující cestovatel – cestující fotograf, ambasador značky Olympus.

Zuzana Polanecká

Jsem závislák samoty hledající ráj světa v labyrintu duše. Samota pro mě není prázdno, ale prostor. Prostor pro myšlenky a ticho, kde jediné, co musím řešit, jsou tisíce mil přede mnou. Jsem fyzioterapeutka z Krkonoš, kde pomáhám lidem zbavit se bolesti a vrátit jim radost z pohybu. Pohyb je ale i mým vlastním životním stylem – ať už je to pěšky s batohem na zádech, nebo na skialpech při hledání dokonalé linie ve sněhu. Miluju hory v jakékoli podobě a nic mě nenaplňuje víc než nekonečný prostor kolem a svoboda pohybu. Dálkové trasy se pro mě staly způsobem, jak utéct z hluku civilizace a být jen sama se sebou. Obešla jsem české hranice (Stezka Českem), přešla Slovensko (Cesta hrdinů SNP), zdolala Pacifickou hřebenovku (PCT) a sama prošla Apalačskou stezku (AT). Stezky nejsou jen o vzdálenosti, ale o cestě k sobě samému. A proto vždycky vím, že i když dojdu na konec jedné, další už na mě někde čeká.

Mart Eslem

Narodil jsem se předčasně a celý měsíc lékaři bojovali o to, aby mě sebrali doslova hrobníkovi z lopaty. V době, kdy jsem chodil do mateřské školy mě byla diagnostikována epilepsie a díky několika ztrátám vědomí na veřejnosti jsem si pár měsíců poležel po nemocnicích. Ještě své 15. narozeniny jsem slavil za železnou oponou komunistického bloku, bez možnosti dostat se do svobodného světa jinak než emigrací při které bych riskoval vlastní život a značně jej svým činem znepříjemnil všem svým příbuzným. Ani ne za dalších 15 let jsem se v neděli 16. února 2003 v 9 hodin a 38 minut vylodil na místě zvaném Neko Harbour a otiskl svou stopu do posledního 7. kontinentu naší planety. Své 46. narozeniny jsem oslavil v Paraguayském Asuncionu a v tu dobu jsem měl procestováno 94 zemí světa. Jaká byla v mých 15 letech šance, že prožiju podobný život? Prakticky nulová a přesto se to stalo. Co jsem k tomu nejvíce potřeboval? Většina lidí si myslí, že peníze. Jsou úplně vedle. Spousta lidí má mnohonásobně více peněz než já a přesto necestuje. To hlavní co k tomu bylo zapotřebí byla touha. Pokud po něčem toužíte, život vždy zařídí, aby vám do cesty přihrál možnosti, jak svůj sen zrealizovat. Říká se, že Bůh nám nikdy do života nepustí žádný sen, aniž by nám zároveň dal v životě možnost jej uskutečnit...

Tomáš Vejmola (1990)

Jmenuji se Tomáš Vejmola, pocházím z Moravy a je mi 28 let. Povolením jsem markeťák ale z práce mě vyrazili a tak jsem vyrazil do světa. Nejdřív jsem prošel Indii a Nepál, později vyjel na cestu do Gruzie a zpět na kole a pak se vydal s tuktukem z Bangkoku domů. Mám rád sýry, dobrodružství a dělat věci jinak, sice debilně ale jinak. Taky jsem se věnoval 10 let freestyle BMX a získal několik ocenění na závodech. Mám psa Fredyho.