Jakub Greschl

Přednášející pro Cestování s handicapem aneb Nic Není Nemožné. Editor cestovatelského festivalu Kolem Světa.

Patrik Zouhar

Jsem člověk s otevřenou myslí se zálibou v přírodě, sportu, meditaci, józe a osobním rozvoji. Už jako malý kluk jsem měl potřebu zbavovat se věcí a hledat nová a jednoduchá řešení, která zlepší kvalitu života mně i ostatním. Minimalismus se tak logicky stal mou filozofií a ukázal mi, jak žít vyrovnaně, bez zbytečného stresu a s minimem osobních věcí. Objevil jsem nástroje a techniky usnadňující nejen každodenní činnosti, ale i mezilidské vztahy nebo práci s informacemi. Začal jsem svůj čas věnovat tomu, co mě naplňuje a v čem nacházím hlubší smysl. Dal jsem výpověď v korporátu a strávil měsíce nízkonákladovým cestováním po světě, jen s malým příručním batohem a úplně sám. Naučil jsem se opouštět komfortní zónu a zachovat si optimistický a kreativní přístup. Jako dobrovolník jsem pomáhal při záchraně deštných pralesů na Sumatře a vzdělával děti na škole v Malém Tibetu. Cestování nalehko, kurzy přežití v přírodě, ale i běžné činnosti v osobním a pracovním životě mě obohatily zkušenostmi, které bych rád předával dál a pomáhal lidem k jednoduššímu a smysluplnému životu.

Lenka Klicperová

Novinářka a fotografka. Začínala jako zpravodajka, od roku 2004 do roku 2018 šéfredaktorka časopisu Lidé a Země. Pracovala v řadě afrických zemí, od Angoly přes Namibii, Nigérii, Tanzanii, Keňu, Etiopii, Mali, Burkinu Faso, Čad, Niger či Demokratickou republiku Kongo. Několikrát navštívila jako reportérka Afghánistán. Dostala se také do Somálska sužovaného několik dekád trvající válkou.

Klára Kolouchová (1978)

Jsem rodilý Pražák (*1978), ale nedá se říci, že bych byla křtěná poklidnou Vltavou. Do čtyř let věku jsem si užívala radosti prý časově náročného jedináčka. Hračka na pět minut – bum bác, letí do kouta – a co bude dál rodičové!? Pak se narodila sestra Denisa a já si ten životní prostor musela vydobývat a asi mi to trošku zůstalo. Do vínku mi bylo dáno nadšení pro věc, zvídavost, touha objevovat – žít. Svým elánem nyní dokážu strhnout okolí a moje chuť stále něco podnikat je prý orámována nekonečným optimismem. Není to ale jen touha po dobrodružství, po něčem stále novém, ale i hledání a nalézání duševní pohody, zákonitostí našeho života a jeho smyslu. Určitě mám schopnost se i zastavit, ale pak zcela určitě zase vyrazím za něčím novým. Výzva, je asi to správné slovo, na které slyším; to je moje slabost – nebo síla?! Po absolvování základní jazykové školy a klasického gymnázia jsem vystudovala obchodní management na Anglo-American College v Praze. Výborná angličtina mě již v průběhu studia nasměrovala na pozici PR managera pro zahraniční firmy. Zásadní posun byl pak čtyřletý pracovní pobyt v Londýně, který výstižně charakterizuje text známé písně „meeting, briefing, brainstorming“. Ze zaměstnance reklamní agentury jsem poskočila na pozici referenta londýnské státní správy (HR) a jelikož ráda nestíhám, začala jsem v úplně „placatém“ Londýně trénovat na vysoké hory. Moji miláčci – žlutý chopper nebo kultovní Mini Cooper – pendlovali mezi prací a atletickým oválem a bazénem a posilkou, do práce jsem ovšem běhala s batohem plným PET lahví s vodou. Dokonalá příprava na svou první velehoru. Aconcagua (6.962m) v Jižní Americe v roce 2005 se stala oním vrcholem, dokonce kontinentálním. O rok později jako historicky druhá Češka jsem zdolala osmitisícovou himálajskou Cho Oyu. To už byla vstupenka na nejvyšší horu světa v doprovodu Tashi Tenzinga, vnuka legendy z roku 1953. Zase tréninky, hektická logistika, ale milník neskutečný – 16.5.2007 – první Češka na Everestu! Následné mateřství by napovídalo o fázi zklidnění, ale to byl jen příslovečný klid před bouří. V dubnu 2008 se narodila dcera Emma. O čem ten život je? Kojím v pauzách mezi obchodními schůzkami a jednáními v prestižní konzultační firmě, ale hlavně jsem máma a jsme na život dvě – já a úžasná Emma, která mě dokonce pustila ještě jednou do Himálaje. Krásná hora Ama Dablam tehdy v létě 2011 nikomu nedovolila přiblížit se k vrcholu – sněžilo a sněžilo a sněžilo. Zato se povedla Mc Kinley v Severni Americe, tj. další nejvyšší bod kontinentu a potom Elbrus – evropský gigant, to vše v roce 2013. Tam už mi dělal parťáka Martin a zůstalo mu to. Z rozené Poláčkové je Kolouchová a další milník je na světě – je to kluk jako buk a Emma může rozumovat: „Nebreč Cyrdo, dyť seš chlap!“ Cyril se symbolicky narodil 16.5.2014, má ten můj Everest pod kůží. Nyní jsem konečně krásně „nezaměstnaná“ a na horském kole si vleču Cyrdu v trojkoláku. Golf začínám teprve objevovat a tak si ty nové sportovní disciplíny užívám. Tenis samozřejmě nezanedbávám, jen lyže jsem překlopila i do skialpu. Relax stále nabízí divadlo, kino, balet, operu a dobrou knížku nebo dobrou partu. Hlavně být stále v pohybu, stále se musí něco dít. A taky že ano. Z báječné mateřské dovolené mě vylákalo jak jinak než kouzlo další hory. Hory, na kterou jsem s respektem a úctou pomýšlela mnoho let vždy s podtextem – moje tabu. Tak tahle hora, majestátná K2 mě v roce 2016 pustila do třetího výškového tábora v 7300 metrech nad mořem. Až lavina, která tehdy smetla vše, na čem jsme několik týdnů usilovně pracovali, ukončila sen o vrcholu. Sny ale nemizí, a tak jdu do toho po dvou letech znovu…

Tripel.cz (Pavel Chlum a Petr Kvarda)

Pavel Chlum *1985 Košťálov - nyní Troskovice - Český ráj Cestovatel, přednášející, fotograf, gurmán a milovník asijské kuchyně. Po vystudování Obchodní akademie pokračoval ve studiu stejného oboru také na VOŠ. Cestování má v krvi a tak není moc volných chvil, kdy by někde nejezdil na kole nebo nepochodoval po turistických trasách sám či s rodinou. Za posledních pár let procestoval s kamarády více než třicet více či méně vzdálenách zemí. V hlavě se mu neustále honí nové destinace kam musí vyrazit a jídla která tam musí ochutnat. Petr Kvarda *1984 Košťálov - nyní Jičín - Český ráj Cestovatel, přednášející, vrchní střihač a letec dronu. Vystudoval v roce 2010 VŠE v Praze a v současnosti pracuje na pozici finančního ředitele Trevos Košťálov. Zajímá ho mimo cestování také hudba, lyžování, kolo, motorka a dobré jídlo. Cestuje od útlého mládí, kdy začal s rodinou po dovolených jako většina. V dospělosti ho s kamarády však chytlo dobrodružnější cestování po celém světě.

Martin Půlpán

Ahoj, jmenuji se Martin Půlpán a narodil jsem se v Pardubicích, ale posledních několik let jsem žil a pracoval v Praze. NA PODZIM ROKU 2018 JSEM SI ZABALIL MALÝ BATOH A VYDAL SE TOULAT SVĚTEM. Z Evropy jsem přes Turecko, Írán, Kavkaz a střední Asii dojel do Číny, odkud mé kroky vedly směr jihovýchodní Asie. Bohužel po roce a půl jsem musel cestu dočasně přerušit kvůli pandemii COVID-19.

Kateřina Vytejčková (1974)

Katka je etnoložka a profesionální průvodkyně. Ve své práci i volném čase se zaměřuje především na Turecko, ráda zavítá i na Balkán, na kterém jí zajímá nejen kulturní dědictví Osmanské říše, ale i krásná příroda. Cestovat začala v roce 1996, když se vydala na první dlouhou cestu autostopem po Turecku. Tato země plná dechberoucích přírodních scenérií a starobylých památek, jí učarovala. Hned po návratu se zapsala na kurz turečtiny, aby se příště s místními lidmi domluvila jejich jazykem. Od té doby uplynulo již mnoho let a Kateřina dnes turečtinu vyučuje. Krom toho vytváří itineráře a realizuje vlastní poznávací zájezdy, při nichž se snaží předat dlouholeté zkušenosti s tureckou společností a kulturou svým klientům. Ráda při svých cestách fotí, a když to situace dovoluje, přednáší i pro veřejnost.

Martina Merisi

Lidé říkají, že jim do života přináším světlo. Aby ne, když na rozdíl od nich nosím čelovku :) Fakt je, že lidi miluju a těší mě, když je můžu rozesmát, inspirovat nebo jim rozšířit obzory. Věnuju se koučinku, fotím, maluji, píšu a vyprávím příběhy. Odmalička mám toulavý nohy a neposednou duši. Cestování je pro mě důležité jako dýchání. Dává mi opojný pocit svobody a možnost objevovat – nové končiny, mentality, kultury i sebe sama. Líbí se mi všude, ale srdeční záležitostí a druhým domovem je Skotsko (už 20 let). Mimo Evropu mě láká Aljaška, Kanada, Zéland. Teď v létě jsem na kole projela Španělsko a dělám si zálusk na dlouhý trek :) Myslím, že je důležitý uchovat si v sobě malý zvědavý dítě, který se nechává okouzlovat zázraky života. A umět se od srdce zasmát, i když to pokaždý není jen duha a jednorožci :)

Markéta Kutilová

Novinářka a humanitární pracovnice. Její články a reportáže ze zemí třetího světa publikovala mnohá česká média. Působila jako projektová koordinátorka na zahraničních misích Člověka v tísni (Írán, Srí Lanka, Haiti), v Demokratické republice Kongo zakládala projekty na pomoc znásilněným ženám a dětem. V posledních letech se snaží dokumentovat válku proti Islámskému státu. Pravidelně jezdí do oblastí severní Sýrie a Iráku, je spoluautorkou knih Islámskému státu na dostřel I. a II, které zachycují příběhy lidí ve válečných oblastech na severu Sýrie. Je spoluautorkou televizních reportáží dokumentujících boj proti ISIS v Sýrii a Iráku, které byly odvysílané v pořadu Reportéři ČT. Spolu s Lenkou Klicperovou založila sbírku na pomoc lidem s syrském Kobani a vede projekty na pomoc lidem v syrském Kurdistánu. Působí v novinářském sdružení Femisphera. Věnuje se přednáškové a publikační činnosti.

Lukáš Synek

Jako univerzální cestovatel a fotograf navštívil přes sedmdesát zemí světa. Nejraději směřuje do těch „kam se nejezdí“. Podnikl například úspěšnou expedici po Hedvábné stezce, včetně publikované knihy (2008), trek divočinou Grónska nebo overland podél Nilu z Káhiry do Chartúmu. V tradičních exotických zemích byl průkopníkem cestování s malými dětmi. Provázel poznávací zájezdy v Jemenu, Iráku a Uzbekistánu. Přes tři roky žil v Saúdské Arábii, kam v únoru 2020 vypravil i první dva české zájezdy vůbec. Pravidelně publikoval v českém National Geographic. Své zážitky a fotografie prezentuje prostřednictvím cestopisných projekcí, za které získal i několik festivalových ocenění. Profesionálně se věnuje vědeckému výzkumu v oboru buněčné biologie rostlin v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. (www.LukasSynek.cz)