Na koni Kyrgyzstánem
Sednout si na několik měsíců do tvrdého pasteveckého sedla a cválat po planinách střední Asie, bylo Lucčiným snem už od malička. Jsou to ty širé stepi z pohádek, kde si snad každé dítě od koní vždycky představuje, jak naskočí na vraného hřebce a tryskem pádí v záři zapadajícího slunce několik hodin vstříc rovnému horizontu. A od čeho jsou dětské sny? Od toho, aby se plnily. Takže po několika letech intenzivní přípravy, denního ježdění na koni, učení se uzbečtiny a čtení knih longridingu nastal čas se nechat maršrutkou vyplivnout někde na středoasijské vesnici a všechny nabyté znalosti na cestě zúročit. No, ptáte se nedočkavě - a jaké to je? To vám prozradí následující přednáška pro koňáky i ostatní ztřeštěné cestovatele, které zajímá příroda, hory, místní lidi... a taky to, že s koňmi se do žádné památky prostě nepodíváte. Ani do hotelu. Ani do obchodu. Ani do bazénu. Oni ty kopyta na koberci místního muzea nevidí moc rádi.
Pro sledování streamu musíte být přihlášeni a mít zakoupené členství Premium, platné v den vysílání nebo jednorázově tuto přednášku
Kouknout na stream bez předplatného neboli zaplatím jednorázově a v čase streamu sleduji,
nebo později max po dobu 30dní.
sledovat 26. 11. 2024 od 20:00 online
Další přednášky které by se vám mohly líbit:
Informace o autorovi:
Lucie Vonásková a Richard Lev
Sednout si na několik měsíců do tvrdého pasteveckého sedla a cválat po planinách střední Asie, bylo jejím snem už od malička. Jsou to ty širé stepi z pohádek, kde si snad každé dítě od koní vždycky představuje, jak naskočí na vraného hřebce a tryskem pádí v záři zapadajícího slunce několik hodin vstříc rovnému horizontu. A od čeho jsou dětské sny? Od toho, aby se plnily.
Lucie se tedy na střední škole začala sama podle internetu učit středoasijské jazyky a později začala cestovat po střední Asii. Aktuálně mluví uzbecky, kazašsky, kyrgyzsky, rusky, anglicky a španělsky. Léta náhodného stopování se studentsky “holým zadkem” se podepsaly na jejím cestovatelském stylu, kde je pro ni důležitější potkávat místní lidi, povídat si s nimi a objevovat náhodná místa v pustině než si odškrtávat profláklé památky jednu po druhé. I když památky má naštudované ze své průvodcovské praxe.
Aktuálně se věnuje převážně cestování na koni, a kromě sebe do střední Asie na koni tahá i své kamarády a další lidi. Nezapomíná však ani na své kořeny a alespoň jednou za rok si vyjede do “stánů” na pořádnou náhodnou stopovačku…
Motto: Zážitek nemusí být pozitivní, stačí, když je intenzivní.